Tak zaprvé, každá příležitost je dobrá k nákupu nové sady propisek, setu zvýrazňovačů nebo alespoň ořezávátka. Návrat z dovolené? Přece se nemůžete začlenit zpět do pracovního procesu bez zbrusu nového pera. Zpátky do školy? Kromě vybavení pro dítě se vám v košíku „záhadně“ ocitnou i nové fixy, speciální lemovací washi páska a nový držák na izolepu. A vy samozřejmě nemáte nejmenší tušení, kde se tam vzaly. Začátek v nové práci je pro vás pak důvodem vybrakovat půlku papírnictví. Nechcete přece riskovat, že někdo pozná zvýrazňovač z bývalé firmy, nebo snad ano? Pokud jste studující, tak ve vás zkouškové kromě pocitů hrůzy vzbuzuje i mírný pocit nadšeného očekávání, protože to znamená velký výlet mezi regály. Co kdyby ta měsíc stará propiska dopsala vprostřed testu? To přece nemůžete riskovat.
Když už jsme u psaní, tak ručně byste nejraději psali i reporty do práce. A vzhledem k vašemu krasopisu (přece s tak nádhernými tužkami nebudete čmárat jako kocour) by vám to možná i prošlo. Každopádně, máte zcela jasný názor na barbary, co si svou cestu světem razí s diářem v mobilu, bez spolehlivého papírového společníka. Ten váš je pomalu umělecké dílo. Pakliže patříte k příznivcům v poslední době tolik populární bullet point diáře, tak ten váš by nejspíše snesl srovnání s uměleckými dílky, která znáte z Instagramu. Kromě toho ručně píšete i veškeré pozvánky, vzkazy (vzkaz na ledničce na rozdíl od smsky nikdo nepřehlédne), a dost možná také patříte k těm, kdo i v 21. století nedají dopustit na klasické psané dopisy a pohlednice.
Na větu „nemáš, prosím, tužku?“ reagujete asi tak, jako kdyby se vás dotyčný zeptal, zda si může půjčit vaše dítě a partnera a odvézt si je na tři měsíce do Mexika. Pokud již se skřípěním zubů svolíte (pocta, vyhrazená nejbližším přátelům), tak žárlivě sledujete každý pohyb. Po vrácení pak strávíte deset minut důkladnou kontrolou „zdravotního“ stavu vašeho miláčka.